Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

L'histoire des villages et les villages

Le village de Tevli (Te¸l і)

Est sérieux Te¸l_ (myastsovaya nazva — Tevel і) — starajytnae паселішча, і nous est peu éloignée adyjdzem, калі boudzem trymatstsa tago poglyadou, chto карані nachy vykhodzyats' z XIII—XIV art. d'art., калі sur скрыжаванні starajytnykh chlyakha ў Kobryn-Kamyanets-Vysokae Brest пасяліліся nachy продкі — дрыгавічы.

Mestsa était est choisie non vypadkova : pa¸notchnaya — drymoutchyya, bagatyya дічынай lyasy, pa¸dn±vaya — baloty і bagatyya rybaj і птушкамі les cours і сажалкі. Oui getaga neabkhodna дабавіць, chto і zyamel'nyya палеткі вызначаліся добрымі супясчанымі і чарназёмнымі глебамі.

Adsjul' mojna ¸pe¸nena skazats', chto nachy продкі займаліся zemlyarobstvam, palyavannem, rybnaj lo¸lyaj. CHto tytchytstsa nazvy, думкі starajyla ў soupadajuts'. Ainsi гістарычна sklalasya, chto getyya мясціны аблюбавалі яўрэі. Dzyakoujutchy сваім pryrodnym rysam prystaso¸vatstsa oui de chacuns абставін, yany займаліся рамесніцтвам, gandlem.

Adnago z іх, razbagatse¸chaga і bol'ch удачлівага, звалі Te¸l'. І калі ljudz і, kab datsyagnouts' oui novaga ¸radjaju, вырашалі le yack geta зрабіць, adkaz ў адзін : “Treba ісці oui Te¸lya!” Adsjul' і nazva “Te¸l і”, bo, le yack kajouts', pasyalentsa ¸-ya¸reya ў z такім іменем était некалькі. Eh bien, et калі praz nachy мясціны пралажылі tchygounkou, nazva “Te¸l і” est devenu насіць афіцыйны le statut і зацвердзілася sur les cartes і ў падручніках.

Myastsovae padanne

Sur pa¸notchna-zakhodn_m napramkou l'enfer вёскі Te¸l_ ±sts' невялічкае ¸zvychcha, yakoe носіць nazvou “le Kava touristique gara”. Adkoul' une telle nazva ? І tym bol'ch "le Kava touristique" ? Adkoul' sur Belarous_ ўзяліся tourk і ?

Chez starajytnyya les heures, калі tchargovaya navala захопніка ў abrouchylasya sur la Biélorussie, chez nachykh мясцінах z'yav і ў sya вялікі atrad tourak (khouttchej ousyago, atrad воіна ў Batyya, et geta-1240-1242gg.). De Jana вярталіся ў svae zeml і, narabava¸chy mnostva dabra, zolata, ювелірных vyraba ў.

V± ў atrad est haut і, prygojy, ale вельмі kryvajerny tourak. І était ў yago mnostva palanyanak, chez adnou z якіх — belarouskou — ±n zakakha¸sya oui byaspamyatstva і нікуды l'enfer syabe non adpouska ў. І vos' chez tym mestsy, chto носіць nazvou “le Kava touristique gara”, atrad soutyknou¸sya z нашымі воінамі. Chez jorstkaj бітве паляглі amal' la moustache nachy воіны і туркі. Загіну ў і malady vajak tourak.

Glybokaj notchtchou туркі сабралі рэшткі svajgo atrada, выбралі mestsa, dze пахавалі воіна ў, і l'autre mestsa — pour svajgo камандзіра, z якім, pa іхняй les fois, des fois пахавалі yago любімую palanyankou, perad tym zab і ў chy yae, bo du yang était jyvaya. Chez магілу le vo_na-Turc і yago kakhanaj злажылі ¸ves' les biens, zolata і ¸prygojvann і, bo везці ¸se z saboju n'était pas сіл.

Gavorats', магіла tago du Turc était pad вялізным la roche erratique z prykmetam і, вядомымі толькі самім aux Turcs. Valouno ў près du thuya à la vapeur était pa¸sjul', вельмі mnoga, ainsi chto магіла загубілася syarod іх. Z tykh tchaso ў prajchlo mnoga vyako ў, ale ¸jo pry памяці nachykh dzyado ў знаходзіліся ljudz і, якія варочалі tyya les roches erratiques ў надзеі знайсці le trésor, ale ¸s± ¸poustouju. Près de notre heure les roches erratiques закапалі ў zyamlju. Razaral і, astav і ў chy à nous prygojouju la légende, nazvou “le Kava touristique gara” і nyasbytnouju nadzeju kal_-neboudz' знайсці par celle-là le trésor.

Вялікае knyastva Літоўскае, Rouskae, Jamojtskae (… — 1569)

Est sérieux Te¸l_ vyadoma z XVI art. Chez Rev_z іі Kobrynskaj ekanom іі 1563 каралеўскім рэвізорам Dzm_tryem Sapegaju pra v±skou Te¸l_ non ўпамінаецца, ale ±sts' такі запіс :

Le village de Zales'e
1. Ivan Tevelevitch'
14. Pan'ko Tevelevitch'
15. Danilo Tevelevitch'
16. Yats' Tevelevitch', lavnik'
17. Mats'ko Tevelevitch'
18. La polycarpe de Tevelevitch'

Geta svedtchyts' ab tym, chto est sérieuse ¸jo існавала. Tym bol'ch, chto ¸jo praz try les reptiles ў 1566 Kobrynsk_ le moniteur S.D.Dvojna, троцкі kachtalyan A.Valov_tch і іншыя падпісалі ліст sur zasnavanne ў Te¸lyakh Svyatoga Dzm_tryya, tsarkve надалі 2 валокі зямлі. Sur celle-là l'heure geta était znatchnaya padzeya.

Chez skladze Retchy Paspal_taj (1569-1795)

Près de 1679 chez Kobrynskaj ekanom іі VKL, syalo, 50 valok зямлі. Près de 1712 est sérieuse ў TcHaravatchytsk_m kljutchy Kobrynskaj ekanom іі. Près de 1724, pavodle інвентарнага апісання syala, tsarkva valodala 1 valokaj зямлі (vol'naj). Près de 1764 syalo, дзейнічала уніяцкая tsarkva. Près de 1786 est sérieuse ў Tevel'sk_m kljutchy par celle-là ja ekanom іі.

“Ottorjennaya vozvratikh” (1795 — 1917)

3 1795 de s. Te¸l_ ў skladze Ras_jskaj імперы і, chez Proujansk_m pavetse, z 1801 Grodzenskaj губерні. Près de 1812 le front de Garadzetchanskaj бітвы rastsyagnou¸sya oui вёскі Te¸l_. Près de 1886 syalo ў Moura¸±¸skaj volasts і, 26 dvaro ў, 283 jykhary, 2 tsarkvy (Ouspensky і Dzm_trye¸skaya), l'école, піцейны la maison, stantsyya Masko¸ska-Brestskaj чыгункі. Près de 1888 Tevel'sk_ pravasla¸ny prykhod налічва ў 1506 верніка ў. Près de 1890 syalo, 306,5 дзесяціны zyaml і, khoutar, ouladanne A.Dzyakonskaga, 390 дзесяцін зямлі. pobatch z syalom знаходзіліся : ma±ntak, ouladanne K.Vysotskaga, 325 дзесяцін зямлі (des fois z khout. CHlyag), і сядзібы V.Sn_gourskaga (24 дзесяціны zyaml і), L.Nyamtsev_tcha (42 дзесяціны zyaml і), O.Sakov_tcha (26,5 дзесяціны zyaml і), O.Strjalko¸skaga (11 дзесяцін zyaml і), A.Akoune¸skaga (10,5 дзесяціны zyaml і). Près de 1897 Chez syale 42 dvary, 313 jykharo ў, khlebazapasny магазін, 2 vetranyya mlyny, zaezny la cour і піцейны la maison (pry Tevel'sk_m gandl±vym traktse, 3 jykhary), tchygounatchnaya stantsyya (7 dvaro ў, 53 jykhary), 2 tsarkvy, prytchtavaya сядзіба (12 jykharo ў), narodnae вучылішча (3 jykhary). Près de 2 hameaux de Te¸l_ 2 dvary, 21 jykhar, chez 6 adnajmennykh сядзібах 72 jykhary; chez fal'varkou 20 jykharo ў, chez ma±ntkou 5 dvaro ў, 51 jykhar. Chez Tevel'sk_m national вучылішчы ў 1889/90 navoutchal'nym godze вучыліся 51 khloptchyk, 11 dzya¸tchynak, près de 1892/93 — 48 khloptchyka ў, 4 dzya¸tchynk і; près de 1905/06 — 49 khloptchyka ў, 11 dzya¸tchynak. Près de 1905 syalo, 410 jykharo ў, pachtovaya stantsyya, 8 jykharo ў, tchygounatchnaya stantsyya, 62 jykhary, 7 ma±ntka ў, 95 jykharo ў. Chez 1-er sousvetnouju vajnou, chez jn і ў ні 1915, en chauffant вёскі ішлі баі rouskaj arm іі z войскамі kajzera¸skaj Herman іі. Chez bayakh загінула en chauffant 200 saldat rouskaj arm іі. Chez 1916 godze sur брацкіх і ідывідуальных магілах былі oustano¸leny надмагільныя помнікі.

Дзмітрыеўская капліца (1881)

Помнік narodnaga dra¸lyanaga дойлідства. Chez ХІХ art. était prynyata rachenne замяніць dra¸lyanouju paboudovou tsaglyanaj. Dra¸lyany boudynak перанеслі pour v±skou. Bogasloujenne праводзілася 2 fois pour une année : sur svyata Ouseknavennya du chef Іаана Pradtsetchy і sur svyata svyatoga Dzm_tryya. Pry savetskaj ouladze le grenier, ale sur svyaty le grain прыбірал і, праводзілі Bogasloujenne. potym pamyachkanne аддалі pad le stock.

Chez цяперашні l'heure праводзіцца rekanstrouktsyya капліцы. OUjo adno¸leny padloga і si, pasta¸leny novyya dzvery і vokny. Vyasnoj 2007 planouetstsa zakontchyts' adna¸lenne капліцы і patchats' Bogasloujenn_.

Svyata-Ouspensky tsarkva

Paboudavana ў 1872—1874 z tsegly sur ¸radavyya сродкі (7000руб.) sur mestsy ranejchaga du temple. Архітэктурная vyraznasts' кампазіцыі dasyagaetstsa "goul'n±j" рознавялікіх і raznastajnykh pa à la forme ab'±ma ў і dakha ў. Pado¸jana-vosevaya і ab'±mna-prastoravaya кампазіцыя skladaetstsa z chatrovaj 3-yarousnaj (vasmyaryk sur 2 tchatsverykakh) званіцы, le cube

padobnaj малітоўнай les salles, pa¸krouglaj апсіды z bakavoj рызніцай. Pakaty 4-skh_l'ny dakh asno¸naga ab'±mou zaverchany tsyboulepadobnym koupalkom sur à facettes le tambour, chats±r званіцы — maka¸kaj. Geametrytchnyya плоскасці de la façade ў akajmavany вуглавымі лапаткамі z zoubtchastym fryzam, rastchlyan±ny арачнымі вокнамі ў ліштвах. Galo¸ny і bakavyya aratchnyya ¸vakhody aformleny пластычнымі парталамі z фігурнымі франтонамі (zapazytchany z rouskaj tseramnoj архітэктуры XVI—XVII art.). Chez інтэр’еры апсіда vyloutchana dra¸lyanym іканастасам z разнымі царскімі варотамі. Mastatsky kachto¸nasts' mai abraz "Rastvo Khrystova" (datouetstsa 2-ème palovaj ХІХ art.)

L'heure ouzrouchennya ў (1917 — 1921)

Chez ліпені 1920 en chauffant вёскі Te¸l_ ў bayakh z польскімі інтервентамі загінулі 50 tchyrvonaarmejtsa ў. De Jana pakhavany ў trokh брацкіх магілах. Chez 1925-1926 Sur магілах oustano¸leny надмагільныя помнікі.

“Ouskhodn_ya kresy” (1921—1939)

3 1921 de Te¸l_ ў skladze Pol'chtchy ў Matsyasa¸skaj гміне Proujanskaga paveta Paleskaga vayavodstva, est sérieux, 62 dvary, 473 jykhary, і калонія, 3 jykhary. Près de 1931 tsentr гміны tago paveta. Chez Te¸lyakh trokhgadovaya l'école, паліцэйскі ¸tchastak.

Храналогія padzej

4 jn і ў nya 1928 Ouspykhnoula zabasto¸ka sur будаўніцтве гравійнай дарогі Kobryn-Te¸l_. Zabasto¸ka était sarvana штрэйкбрэхерамі.

1 сакавіка 1929 Padраён chez Te¸lyakh Kobrynskaj partyjnaj арганізацыі KPZB.

15 tchervenya 1929 Najbol'chouju akty¸nasts' praya¸lyajuts' камуністычныя арганізацыі ў гмінах : Kobrynskaj, Tevel'skaj, Jab_nka¸skaj, Dzetkav_tskaj і tchastkova ў іншых.

1 verasnya 1929 Près de s. du Pain azyme prajchla камуністычная demanstratsyya ў gonar MJUDa.

Le 1 mai 1930 Zabasto¸ka ў ma±ntkou Strygava de saison rabotchykh skontchylasya paspyakhova.

13 tchervenya 1930 Près de s. Strygava гміны Te¸l_ adbylasya demanstratsyya rabotchykh, накіраваная souprats' fachyzmou і vajny z l'URSS.

31 ліпеня 1930 Près de s. Strygava adbylasya камуністычная demansratsyya.

30 snejnya 1930 Près de s. Lychtchyk_ Tevel'skaj гміны adbylasya kanferentsyya du membre ў Kobrynskaga RK KPZB.

8 лістапада 1931 Demanstratsyya ў s. Lasta¸k_ z pratestam souprats' padatka ў і dyktatoury Пілсудскага.

4 ljutaga 1931 Adby¸sya “pratses 14 і” sur Мікалаем Koukasem, Stsyapanam Katom, Pa¸lam Пішчыкам, Gannaj Gl_nskaj і інш. (Tevel'sky гміна). Абвінавачваюцца ў арганізацыі дэманстрацыі 8.11.1931г. Chez v±stsy Lasta¸k_.

Падпольшчыкі Tevel'skaj гміны (zleva naprava) : stayats' K.Kalyada, M.Ef_mouk, І. Мышленнік, R.Garachka, І Kananets; syadzyats' M.Barzdoun, K.Pachkev_tch, L.Bouklaga, Tourouts'ka, O.Barzdoun, M.Dzen_sjuk, sur пярэднім le plan de P.Grychtchouk, A.Martys'.

14 stoudzenya 1932 Près de s. Myarn_tsa гміны Te¸l_ adbylasya maso¸ka, prysvetchanaya памяці OU І. Леніна. Sur getaj maso¸tsy ўшанавалі pamyats' zakatavanaga ў беластоцкім astroze A.Kalyady. Chez gety dzen' en chauffant 100 tchalavek vyjchla sur maso¸kou ў s. Malychy гміны Te¸l_.

Напярэдадні Le 1 Mai 1932 kamsamol'tsy Kobrynskaga du comité de district KSMZB rykhtavalasya oui pravyadzennya дэманстрацыі ў s. Te¸l_. Падрыхтавалі лістоўкі і сцягі. Ale 28-29 красавіка паліцыя arychtavala 22 kamsamol'tsy. Akty¸naj kamsamoltsy Fedasjuk Alyaksandry pachantsavala zbegtchy ў Varsovie.

1933 de Napyaredadn_ le 1 Mai ў гмінах Kobryn і Te¸l_ était vyvechana 13 stsyaga ў.

19/03/1934 Artysty sur fonetevel'skaga tchygounatchnaga du club

Chez Tevel'sk_m au terrain pry cutané zroutchnym vapadkou (goul'n і, вяселлі і інш.) збіраюцца grochy sur MOPR, pradoukty і retchy pour палітычных znyavolennykh.

2 ліпеня 1935 Zabasto¸ka voztchyka ў au bois sur тэрыторыі Tevel'skaj гміны. Geta zabasto¸ka — à droite les mains камуніста ў. Sur l'amarre былі vyadomyya камуністы Alyaksandr Martynjuk і Мікіта Dzen_sjuk z вёскі Te¸l_. Paslya pravyadzennya sledstva паліцыя накіравала v_tse-prakourorou spravou ab прыцягненні вінаватых oui адказнасці.

28 лістапада 1935 d'Oustano¸lena, chto sakratarom Kobrynskaga du comité de district KPZB z'ya¸lyaetstsa Ouladz_m_r Barzdoun z s. Te¸l_.

1 snejnya 1935 Près de s. Te¸l_ ў la maison d'Ouladz_m_ra Barzdouna était pravedzena дыскусія sur temou “l'Envoi de Trotskaga z Savetskaj des Races іі”.

23 snejnya 1935 Près de s. Zalesse (Tevel'sky гміна) былі арганізаваны гурткі syarod moladz і, chez якіх est indolent padrykhto¸ka kandydata ў pour ¸stouplennya ў sont contents KPZB. Арганізатары — Нічыпар Кірысь і Мікіта Dzen_sjuk.

25 snejnya 1935 Sur ¸tchastkou Te¸l_ stvorana піянерская арганізацыя, yakoj serait daroutchana правесці калядкі і dakhod l'enfer іх павінен ў пайсці sur MOPR.

Красавік — лістапад 1936 Kanstants_n Ramanjuk z s. Te¸l_ znyavoleny ў kobrynskouju tourmou.

11 jn і ў nya 1936 Naz_raetstsa ¸zmotsnenaya dzejnasts' KSMZB chez Kobrynskaj, Tevel'skaj, Dzetkav_tskaj tchastkova ў Jab_nka¸skaj і Padalesskaj гмінах.

31 jn і ў nya 1936 Près de s. Te¸l_ adbylosya pakhavanne камуністычнага dzeyatcha Stsyapana Marf_dy, які pam±r l'enfer paboya ў.

21 кастрычніка 1936 Sakratarom Tevel'kaga padраёнa z'ya¸lyaetstsa Нічыпар Кірысь, ±n ja sakratar ячэйкі ў s. Zalesse.

Le 1 mai 1938 Près de s. Te¸l_ maladyya dzya¸tchaty ўпрыгожвалі магілу Stsyapana Marf_dy вянкамі z чырвонымі зоркамі sur pratsyagou trokh natchej.

Ліпень 1938 Arychtavany і prytsyagnouty oui soudovaj адказнасці les membres de Kob-rynskaga RK KPZB : Vol'ga Кімановіч — sakratar ячэйкі ў s. Te¸l і, Arsen' Tarouts'ka — le membre ячэйкі ў s. Te¸l_.

10 лістапада 1938 “Pratses 27 і” chez Kobryn. Asoudjany sur 8 gado ў Мікіта Dzen_sjuk.

Савецкі peryyad (1939-1991)

3 1939 chez BSSR, z 15/01/1940 chez Kobrynsk_m раёнe Brestskaj voblasts і, z 12/10/1940 tsentr Tevel'skaga sel'saveta. Près de 1940 chez v±stsy 120 dvaro ў, 758 jykharo ў, naftavy і gazageneratarny mlyny, nyapo¸naya syarednyaya l'école, la khata-tchytal'nya, pochta, vetpounkt, sel'po z gandl±vaj kropkaj, sel'savet, fel'tcharska-akouchersk_ le point, tchygounatchnaya stantsyya.

Pastanova le Bureau Brestskaga Abkoma KP () і Brestskaga ablasnoga vykana¸tchaga камітэта “Ab утварэнні sel'saveta ў pa Kobrynsk_m раёнe”

5 ліпеня 1940г.

Ont décidé : I. D'affirmer décision de RK Kobryn KP () et Rajispolko de 23/06/1940 sur les formations des conseils de village suivants :
<…>
2) le conseil de village Tevel'sky avec le centre administratif dans le village de Tevli au nombre des villages : Tevli, Zales'e, le Neuf, Zaverch'e, de Vieux Kivatitchi Nouveaux Kivatitchi, Calais-nitsa, les Marchés; de la ferme les Passerelles; des propriétés anciennes : Toulitchi, Kivatitchi, Kalknitsa et le bourg de Kivatitchi.
<…>
Demander au Comité Central KP () et la Présidence du Soviet Suprême BSSR affirmer la vraie décision.

Sel'savet chez 1939 — 1940

14 naselenykh du point ў, 454 dvary, 2749 jykharo ў; 5075 ga зямлі (1993 ga voryva, 1526 ga senajats і, 700 ga pachy, 206 ga au bois, 650 ga няўдобіцы), nyapo¸naya syarednyaya і 4 patchatkovyya les écoles, la khata-tchytal'nya, pochta, 4 магазіны, sel'po, 2 gazageneratarnyya mlyny, vetpounkt, fel'tcharska-akouchersk_ le point, tchygounatchnaya stantsyya Te¸l_.

Z 22 tchervenya 1941 pa ліпень 1944 chez сувязі z akoupatsyyaj тэрыторыі раёнa і вобласці nyametska-fachystsk_m_ захопнікамі dzejnasts' sel'saveta était spynena.

Вялікая Ajtchynnaya vajna (1941—1945)

23 tchervenya 1941 часткі 28-ga stralkovaga les corps 22-ème tankavaj дывіз іі pad націскам dzvjukh tankavykh, adnoj mataryzavanaj і некалькіх pyakhotnykh дывізій 12-ga armejskaga les corps de l'Allemand ў pavol'na адступалі l'enfer de Jab_nk_ oui Kobryn. Et 10 гадзіне du jour ім on réussit zatrymats' гітлераўца ў sur roubyajy à Te¸l_ — Andronava — Patryk_. Oui 16 гадзін vorag ne pouvait pas ici prasounoutstsa ні sur krok. Oui naselenaga du point de Te¸l_ abaronou zajmala 42-ème stralkovaya дывізія, asno¸naj сілай yakoj z'ya¸lya¸sya 459 stralkovy le régiment pad kamandvannem ma±ra Нікіціна. Chez tselym абарончымі баямі sur roubyajy Te¸l_ — Kobryn кірава ў камандзір 28-ga stralkovaga les corps ma±r général Papo ў.

Praz try тыдні paslya zakhopou nachaj мясцовасці гітлераўскай арміяй v±skou Te¸l_ акружылі les Allemands. Jykhary былі sagnany sur la prairie паміж v±skaj і stantsyyaj Te¸l_. Moujtchyn аддзялілі l'enfer jantchyn. Pa спіску выклікалі des douleurs дваццаці tchalavek. Міхаіл Ef_mtchouk non padnya¸sya z зямлі pa выкліку — yago ici ja застрэлілі. Астатніх павезлі ў Kobryn і расстралялі là. vos' іх імёны :

Du percuteur de Rygor Matveev_tch
yago маці Bojka Agryp_na
Du percuteur Іван
yago le fils du Percuteur Pavel
Barzdoun Іван Nestserav_tch
Grychtchouk Іван Мікалаевіч
Grychtchouk Lyavonts_j Antonav_tch
Doudko Vas_l' Іванавіч
Ефімчук Prakop Ільіч
Kalyada Ouladz_m_r Emel'yanav_tch
Kalyada Pierre Arts±mav_tch

À des fois z гэтымі людзьмі pour Kobrynm былі rasstralyany 14 tchalavek ya¸rejskaga насельніцтва. Était ainsi праліта traînant kro ў chez nachaj v±stsy. Près de l'heure vajny ў Te¸lyakh razmyachtchalasya nyametskaya kamendatoura, менавіта z Te¸lya ў les Allemands і паліцэйскія адпраўляліся sur karnyya аперацыі. V±skou Te¸l_ называлі Berl_nam, et sousednjuju v±skou Strygava — Maskvoj, si le yack chez Strygave былі partyzany.

Chez красавіку 1943 нямецкія vaennasloujatchyya пад'ехалі sur a¸tamachyne oui Tevel'skaj Svyata-Ouspenskaj tsarkvy, знялі medny le tintement (1 mètre chyrynya, 1 mètre vychynya), пагрузілі sur a¸tamachynou і павязлі sur tchygounatchnouju stantsyju Te¸l_ (en chauffant adnago кіламетра l'enfer tsarkvy). Пагрузілі ў le wagon і адправілі ў le côté de Bresta, zn. Chez заходнім накірунку.

Près de l'heure znyatstsya du tintement ніякіх vaennykh dzeyannya ў chez раёнe Te¸lya ў non adbyvalasya. Z красавіка 1943 veroujutchyya збіраліся sur Bogasloujenne pa goukou l'enfer du coup ў chez padvechanouju tchygounatchnouju rejkou. Zno ў le tintement zagoutcha ў chez Svyata-Ouspenskaj tsarkve s. Teoul_ толькі 13 ljutaga 2005.

Ajtsets Alyaksandr, nastayatsel' Svyata-Ouspenskaj tsarkvy, і veroujutchyya знайшлі tchatyrokh svedka ў, якія batchyl і, le yack geta ¸s± adbyvalasya ў красавіку 1943. Starasta s. Te¸l_ Зіхманчук Ga¸ry_l Oul'yanav_tch vyrachy ў аднавіць stratchanae. Многім ljudzyam non verylasya, chto mojna nabyts' sont nouveaux le tintement, ainsi le yack patrabavalasya mnoga grochaj. Звярнуліся pour dapamogaj chez germanskae pasol'stva, près du Fonds ouzaemarazoumennya і прымірэння, oui depoutata les Chambres прадстаўніко ў Natsyyanal'naga skhodou RB Koutchynskaga Віктара de Frantsev_tcha, navat напісалі ліст oui Prez_denta RB Loukachenka A.G. Пісьмо oui Prez_denta, kanetchne, non dajchlo — yago разгледзілі ў Brestsk_m ablvykankame і Kobrynsk_m rajvykankame і прынялі rachenne ab zbory srodka ў pour vyrabou du tintement.

Dobryya, tchoulyya кіраўнік і, якія ¸znatchal'vajuts' pradpryemstvy Kobryn і раёнa, і, kanetchne, prykhajane дапамаглі. Sont nouveaux le tintement zanya ў sva± patchesnae mestsa 13 ljutaga 2005. Sur ім выбіты slovy :

Cette cloche des lit
De l'été 2005г.
Aux fonds des paroissiens et
Chorova Mousy Moukhamedovitcha.

Vosennju 1943 ў v±stsy Te¸l_ стаялі les Hongrois. Прыйшлі partyzany, раззбаілі іх і вярнуліся ў le bois. Fachysty арыштавалі kouznyatsa Radtchouka Barysa Ігнацевіча і вывезлі ў nevyadomym napramkou, zapadozry¸chy yago ў dapamoze partyzanam pry раззбраенні du Hongrois ў. YAgo, nape¸na, rasstralyal і, ainsi le yack ніякіх zvestak pra yago bol'ch n'était pas.

Chez 1944 godze savetskaya армія arrivait sur ўсіх les gandins. Praz суседні astanovatchny le point de Sta¸py prakhodz і ў partyzan Ka¸pak z сваім atradam. Chez gety l'heure sur станцыі Te¸l_ астанавілася некалькі нямецкіх echalona ў, якія рухаліся sur zakhad. І толькі калі партызанскі atrad est éloignée adycho ў l'enfer tchygounk і, нямецкія echalony прадоўжылі roukh.

20 ліпеня 1944 de s. Te¸l_ vyzvalena l'enfer nyametska-fachystsk_kh akoupanta ў. Près de l'heure бамбардзіровак pry вызваленні вёскі могія вялікія будынкі былі zroujnavany, chez tym ліку dzve vadakatchk і, tchygounatchny vakzal, які ў ouzno¸leny ў 1946-47

Près de l'heure vajny ў v±stsy akoupanty засяляліся ў вялікія будынкі. Kab getaga non дапусціць, партызанамі былі sont brûlés la khata svyatoga ajtsa, l'école. Paslya vyzvalennya вёскі mestsy, dze il y avait une école, ў bratskaj магіле ў pakhavany 51 воін 55-ème gvardzejskaj дывіз іі 1-ga du front de Belarouskaga, якія загінулі pry вызваленні вескі ў ліпені 1944. Près de 1958 sur магіле ¸stano¸leny помнік — la sculpture saldata. Сімвалічна, chto pobatch z помнікам vo_nam-vyzval_tselyam ouzvedzeny абеліск chez gonar 62 zemlyako ў, якія загінулі ў l'heure Vyal_kaj Ajtchynnaj vajny.

De Jana прайшлі дарогамі vajny

АГАРОДНІК Vas_l' Makarav_tch, n. Chez 1923, sur frontse z красавіка oui de mai 1945, radavy.
ASTAPOUK Іван F±darav_tch, n. Chez 1901, sur frontse z кастрычніка 1944 oui de mai 1945, radavy.
ASTAPOUK Andrej Rygorav_tch, n. Chez 1910, sur frontse sa snejnya 1944 oui de mai 1945.
Du PERCUTEUR d'Alena Matvee¸na, souvyazny partyzan.
VERAMEJTCHYK Ouladz_m_r Мікалаевіч, n. Chez 1922, sur frontse z сакавіка oui de mai 1945, radavy.
GAMOLA Ouladz_m_r Andreev_tch, n. Chez 1926, sur frontse z сакавіка oui de mai 1945, radavy.
GERJA Іван Ramanav_tch, n. Chez 1925, sur frontse z verasnya 1944 oui de mai 1945, radavy.
GRYTSOUK Міхаіл Сідаравіч, n. Chez 1923, sur frontse z кастрычніка 1944 oui ljutaga 1945, radavy.
GOUBARTCHOUK Alyaksandr Georg_ev_tch, n. Chez 1925, sur frontse sa jn і ў nya 1944 oui stoudzenya 1945, radavy.
ДЗЯМІДЧЫК Le yack ў Vas_l'ev_tch, n. Chez 1913, sur frontse z verasnya 1944 oui de mai 1945, radavy.
DZYAMKO Vas_l' Samou_lav_tch, n. Chez 1915, sur frontse z сакавіка oui de mai 1945, radavy.
DROUGAK du yack ў Antonav_tch, n. Chez 1910, sur frontse sa snejnya 1944 oui de mai 1945, radavy.
KALYADA Іван Yak_mav_tch, souvyazny partyzan.
KALYADA Ouladz_m_r Geras_mav_tch, n. Chez 1908, sur frontse sa jn і ў nya 1944 oui сакавіка 1945, radavy.
KASATCHOUK Іван Zos_mav_tch, n. Chez 1912, sur frontse sa snejnya 1944 oui ljutaga 1945, radavy.
KASTSJUK Stsyapan Ga¸rylav_tch, souvyazny partyzan.
KASTSJUTCHYK Ouladz_m_r Нічыпаравіч, n. Chez 1923, partyzan sa snejnya 1943 oui ліпеня 1944.
KAKHTSJUK Філімон d'Astapav_tch, n. Chez 1914, sur frontse sa jn і ў nya 1944 oui stoudzenya 1945, radavy.
KATCHAN Stsyapan Vas_l'ev_tch, n. Chez 1917, sur frontse z tchervenya 1941 oui de mai 1945, radavy.
KATCHOURKA Vas_l' Geras_mav_tch, n. Chez 1908, sur frontse z verasnya 1944 oui de mai 1945, radavy.
КІРЫСЬ Le yack ў Ніканавіч, n. Chez 1911, sur frontse sa jn і ў nya oui verasnya 1944, radavy.
Le BOUC Мікалай d'Andreev_tch, n. Chez 1926, sur frontse z verasnya 1944 oui красавіка 1945, radavy.
KRA÷TCHOUK Іван Maks_mav_tch, n. Chez 1925, partyzan atrada імя TcHapaeva z tchervenya oui ліпеня 1944.
KOULYACHO Ў Мікалай Afanas'ev_tch, n. Chez 1916, sur frontse z tchervenya 1941 oui de mai 1945, starchyna.
KOUKHARTCHOUK Dzm_tryj Alyaksandrav_tch, n. Chez 1923, partyzan atrada імя TcHapaeva, sur frontse z de mai 1944 oui сакавіка 1945, radavy.
LACHOUK Міхаіл de Vas_l'ev_tch, n. Chez 1922, sur frontse z лістапада 1944 oui de mai 1945, radavy.
ЛІГАТКО Pavel Іванавіч, n. Chez 1913, sur frontse z кастрычніка 1944 oui красавіка 1945, radavy.
ЛЯШЧЫНСКІ Ouladz_m_r Іванавіч, n. Chez 1903, sur frontse z лістапада 1944 oui de mai 1945, radavy.
MAJSJUK Vas_l' Dzyaments'ev_tch, n. Chez 1909, sur frontse z красавіка oui de mai 1945, radavy.
MAJSJUK Іван Arsents'ev_tch, n. Chez 1906, sur frontse sa stoudzenya oui de mai 1945, radavy.
MAROZ Міхаіл d'Andreev_tch, n. Chez 1922, sur frontse sa snejnya 1944 oui de mai 1945, radavy.
MARTCHOUK Kanstants_n Філімонавіч, n. Chez 1919, sur frontse z tchervenya 1944 oui de mai 1945, radavy.
НОВІК Andrej Ramanav_tch, n. Chez 1920, sur frontse sa jn і ў nya 1944 oui de mai 1945, malodchy syarjant.
P І Ў TCHYK Pavel Мілайлавіч, n. Chez 1902, sur frontse z сакавіка oui de mai 1945, radavy.
PYATRYNTCHYK F±dar F±darav_tch, n. Chez 1916, sur frontse z кастрычніка 1944 oui de mai 1945, radavy.
SA÷TCHOUK Syam±n Malafeev_tch, n. Chez 1918, sur frontse z verasnya 1944 oui de mai 1945, radavy.
TRAJTCHOUK Мікалай d'Andreev_tch, n. Chez 1923, sur frontse sa jn і ў nya 1944 oui ljutaga 1945, radavy.
ЦІМАШЭНКА Dzm_tryj Rygorav_tch, n. Chez 1922, sur frontse z кастрычніка 1941 oui de mai 1945, malodchy syarjant.
TCHARNAK du Barbare, souvyazny partyzan.
TCHARNAK Stsyapan Міхайлавіч, n. Chez 1912, sur frontse sa stoudzenya oui красавіка 1945, radavy.
CHA÷TCHOUK Іван Міхайлавіч, n. Chez 1920, sur frontse sa jn і ў nya 1944 oui сакавіка 1945, radavy.
CHOUGAJ Vas_l' Savav_tch, n. Chez 1922, sur frontse z кастрычніка 1944 oui de mai 1945, syarjant.
CHOUGAJ Rygor Alyakseev_tch, n. Chez 1923, sur frontse sa jn і ў nya oui верасня1944, radavy.
CHYBOUN Kanstants_n Ouladz_m_rav_tch, n. Chez 1919, sur frontse z кастрычніка 1944 oui ljutaga 1945, syarjant.
CHYMOUK F±dar Stsyapanav_tch, n. Chez 1919, partyzan atrada імя TcHapaeva z verasnya 1943 oui ліпеня 1944.
YA÷TCHOUK du yack ў Tsyarents'ev_tch, n. Chez 1921, sur frontse z verasnya 1944 oui stoudzenya 1945, radavy.

Akhvyary vajny

Удзельнікі antyfachystskaga padpollya, partyzany, asoby, якія akty¸na садзейніча¬лі partyzanskamou roukhou і padpollju, les membres іх sem'ya ў і мірныя jykhary — akhvyary fachystskaga terorou.

GRYTSOUK Alena Makara¸na, n. Chez 1905, dapamagala partyzanam, pamerla l'enfer des blessures chez 1944.
GRYTSOUK Anton Antonav_tch, n. Chez 1902, partyzan atrada імя TcHapaeva, загіну ў 01/05/1942
GRYTSOUK Lean_d Antonav_tch, загіну ў chez чэрвені 1941.
GRYTSOUK Lean_d Stsyapanav_tch.
MATCHOUTCHKA Ouladz_m_r Stsyapanav_tch.

Воіны-земляк і, якія загінулі ці прапалі sans vestak sur les gandins de Vyal_kaj Ajtchynnaj vajny.

Du PERCUTEUR de Georg_j Іванавіч, n. Chez 1919, pryzvany ў TcHyrvonouju армію ў 1944, radavy, загіну ў 06/12/1944 va Ouskhodnyaj Prous іі.
Du PERCUTEUR de Rygor Matsveev_tch, n. Chez 1921, загіну ў pad Kobrynm chez 1941.
Du PERCUTEUR de Juryj Іванавіч, n. Chez 1919, загіну ў va Ouskhodnyaj Prous іі ў 1945.
BORZDOUN Maks_m Ільіч, n. Chez 1906, paslya vyzvalennya Zakhodnyaj Belarous_ pratsava ў operoupa¸navajanym chez Kobryn, près de l'heure vajny la passerelle і ў chez palon і загіну ў chez lagery смерці ў Mag_l±ve.
BOUDZJUK F±dar Yaf_mav_tch, n. Chez 1925, загіну ў chez 1941 pad Varchavaj.
GOPCHA Alyaksej Мікітавіч, n. Chez 1917, pam±r l'enfer des blessures chez 1941.
GOPCHA Мікалай d'Alyaksandrav_tch, n. Chez 1922, prapa ў sans vestak chez красавіку 1945.
GRYGORYK Sava Іванавіч, n. Chez 1907, pryzvany ў TcHyrvonouju армію ў 1944, radavy, prapa ў sans vestak chez маі 1945.
GRYCHTCHOUK Georg_j Еўдакімавіч, n. Chez 1917, pryzvany ў TcHyrvonouju армію 1944, radavy.
GRYCHTCHOUK Іван Ніканавіч, n. Chez 1919, radavy, загіну ў chez Mag_l±¸skaj вобласці ў 1943.
GOUBARTCHOUK du yack ў Georg_ev_tch, n. Chez 1921, pryzvany ў TcHyrvonouju армію ў 1944, radavy, prapa ў sans vestak chez маі 1945.
L'OIE Ў Kanstants_n Іванавіч, n. Chez 1917, загіну ў 03/02/1945 va Ouskhodnyaj Prous іі.
ДЗНІСЮК Rygor Ouladz_m_rav_tch, n. Chez 1905, prapa ў sans vestak chez красавіку 1945.
KAZYRA Kanstants_n Kanstants_nav_tch, n. Chez 1912, pryzvany chez TcHyrvonouju армію ў 1944, radavy, загіну ў 03/11/1944 chez Latv іі.
KALYADA Ouladz_m_r Em_l'yanav_tch, n. Chez 1915, загіну ў 1942, mestsa гібелі nevyadoma.
KASTSJUK Stsyapan Ga¸rylav_tch, n. Chez 1922, загіну ў 26/10/1944
MARTYNJUK Alyaksandr Alyakseeev_tch, n. Chez 1912, загіну ў 21/01/1945 va Ouskhodnyaj Prous іі.
MARTYS' Ouladz_m_r Rygorav_tch, n. Chez 1925, загіну ў 14/01/1945 va Ouskhodnyaj Prous іі.
PANASJUK Stsyapan Іванавіч, n. Chez 1910, загіну ў 18/11/1944
PROUDAE Ў Lyavonts_j Цімафеевіч, pryzvany ў TcHyrvonouju армію ў 1944, radavy, загіну ў 22/01/1945 chez Pol'chtchy.
TCHARNAK Syargej Syargeev_tch, n. Chez 1925, загіну ў у1944, mestsa гібелі nevyadoma.
YA÷TCHOUK Anton Tsyarents'ev_tch, загіну ў 13/04/1945 chez Pol'chtchy.

Paslya vajny ў Kobrynsk_m раёнe "gaspadaryla" la bande de Juchtchyka. Толькі ў 1947 godze, зімой, getou la bande здолелі akroujyts' sur adnym z khoutaro ў. Kobrynskaj міліцыі ў getaj акцыі дапамагалі dabravol'tsy z вёскі Te¸l і, якіх называлі "istrebkami". bandyty здолелі забіць adnago міліцыянера і "istrebka" je Pique Veroucha.

Paslyavaenny peryyad (1945 — 1991)

Paslya vyzvalennya ў ліпені 1944 тэрыторыі вобласці l'enfer гітлераўскіх захопніка ў ayant appris і ў le pilot dzejnasts' Tevel'sk_ сельскі Savet depoutata ў pratso¸nykh. Z pratakola №1 enfer de 09.01.45 Kobrynskaga RVK : boudynak sel'saveta peradats' бальніцы, pamyachkanne du poste médical peradats' sel'savetou.

26/01/1945 chez Te¸lyakh adkryta сямігадовая l'école, ale ¸jo praz l'année вучні былі peravedzeny ў Rynk_. 12/04/1946 Chez Te¸lyakh adkryta бібліятэка.18.02.1948 la Maison sotskoul'toury ў Tevel'sk_m sel'savetse. Chez 9 jn і ў nya 1949 36 vyaskovykh gaspadarak аб'ядналіся ў kalgas імя TcHkalava (starchynya G.P.Kal_ch). 23 jn і ў nya 1949 sur agoul'nym skhodze syalyan s. Navas±lk_ Tevel'skaga sel'saveta zasnavany kalgas імя Molatava. Le 30 mai 1950 du Comité Central VKP () prynya ў pastanovou “Sur le regroupement des kolkhozes et les tâches des organisations du parti dans cette affaire”. Myastsovyya partyjnyya і савецкія les organismes chyroka разгарнулі tloumatchal'nouju le travail ab peravagakh і эканамічнай vygadze violent kalekty¸naj вытворчасці. Ідэя stvarennya violent kalgasa ў znajchla garatchouju padtrymkou syarod kalgasnaga syalyanstva.

Agoul'ny skhod du membre ў kalgasa ў імя Molatava і імя TcHkalava 8 stoudzenya 1951 pastanav і ў : ab'yadnats' deux ¸kazanykh kalgasa ў адзін kalgas імя Molatava z tsentram près de s. Te¸l_. Pastanova agoul'naga skhoda zatsverdjana rachennem Kobrynskaga rajvykankama № 3 ад16 stoudzenya 1951, et rachennem № 68 enfer 26 stoudzenya 1951 зарэгістраваны le Statut kalgasa імя Molatava. Chez v±stsy Te¸l_ дзейнічала толькі patchatkovaya l'école.

1957. Вучні au fond de Tevel'skaj patchatkovaj les écoles, zavedoujutchy les écoles de Levtchouk.

Sur asnove pastanovy agoul'naga skhoda калгасніка ў l'enfer 17 ліпеня 1957 kalgas імя Molatava perajmenavany ў kalgas "Radz_ma". Zgodna pastano ў agoul'nykh skhoda ў kalgasa ў імя Dz_m_trava Tevel'skaga sel'saveta, "Radz_ma Tevel'skaga" sel'saveta і "Pra¸da Kaz_chtchanskaga" sel'saveta l'enfer 10 ліпеня 1959г. vyznatchanyya kalgasy былі ab'yadnany ў адзін kalgas імя Dz_m_trava z tsentram ў s. Strygava.

Z getaga momantou kalgas "Radz_ma Tevel'skaga" sel'saveta spyn і ў le pilot dzejnasts'. Zgodna Zagadou Prez_dyouma Vyarkho¸naga Saveta BSSR l'enfer 11 jn і ў nya 1959 Tevel'sk і, Kaz_chtchansk_ і Stryga¸sk_ sel'savety ab'yadnany ў адзін Tevel'sk_ sel'savet (s. Hermans, s. Gl_nyank і, s. Dzevyatk і, s. de Zavercha, s. de Zalesse, s. de Zavoujo¸e, s. Ківацічы, s. de Klyachtchy, s. Lasta¸k і, s. Lychtchyk і, s. de Malychy, s. du Pain azyme, s. de Myarn_tsa, s. Navas±lk і, s. d'Ostrava, s. Pestsyan'k і, s. Rynk і, s. de Sla¸nae, s. Stasjuk і, s. de Strygava, s. Te¸l і, s. TcHarn_tchnae). Chez v±stsy Te¸l_ prakhodzyats' roznyya merapryemstvy, naladjvajutstsa kantserty.

15/01/1961 Tevel'sk_ya jantchyny perad repetytsyyaj au fond de la Maison de la culture.

Agoul'nym skhodam калгасніка ў kalgasa імя Dz_m_trava Tevel'skaga sel'saveta l'enfer 25 tchervenya était 1963 prynyata pastanova ab разбуйненні kalgasa імя Dz_m_trava sur 2 kalgasy : kalgas імя Dz_m_trava і kalgas “Tevel'sk і”. TSentr kalgasa “Tevel'sk і” znakhodz і ў sya ў s. Te¸l_. Chez yago le stock уваходзілі вёскі : Te¸l і, Navas±lk і, Za¸jo¸e, Stasjuk і, Hermans, TcHarn_tchnae і Sla¸nae.

Rachennem Kobrynskaga rajvykankama № 258 enfer 6 ліпеня était 1963 zatsverdjana pastanova agoul'naga skhoda калгасніка ў. Le statut kalgasa “Tevel'sk і” ў зарэгістраваны 18 jn і ў nya 1964 rachennem Kobrynskaga rajvykankama № 322.

1970. Te¸l і, вуліца pour tchygounkaj

Chez сувязі z prynyatstsem Kanstytoutsy_ de l'URSS 7 кастрычніка 1977 Tevel'sk_ сельскі Savet depoutata ў pratso¸nykh і yago vykana¸tchy камітэт сталі называць:Тэвельскі сельскі Savet national depoutata ў і yago vykana¸tchy камітэт. Sur pratsyagou 1963 — 1966 Tevel'sky бальніца était lepchaj syarod сельскіх бальніц Brestskaj вобласці.

Kalekty ў Tevel'skaj бальніцы z галоўнымі ўрачамі вобласці

4 сакавіка 1979 z kalgasam “Tevel'sk і” ab'yadna¸sya kalgas “le 1 Mai”, le yack эканамічна le plus faible gaspadarka. Starchynya ¸kroupnenaga kalgasa — Jed' Мікалай d'Alyakseev_tch. TSentr kalgasa — est sérieux Te¸l_. 1985. Chez v±stsy Te¸l_ 246 dvaro ў, 609 jykharo ў; razmechtchany адміністрацыйны boudynak kalgasa імя Gagaryna, chez якім знаходзіцца sel'savet, taksama chez v±stsy ±sts' addzyalenne souvyaz і, zberkasa, kompleksny pry±mny le point, pral'nya samaabslougo¸vannya, le bains sur 20 mests, patchatkovaya l'école, stalovaya sur 30 mests, le club. Магазіны : 2 pradouktovyya, адзін pramyslovy, магазін khoztavara ў і магазін narykhtovak.

Chez skladze Respoubl_k_ la Biélorussie (1991 — 2006)

Sur 01/01/1999 250 dvaro ў, 624 jykhary, будынкі vykankama sel'saveta і адміністрацыі kalgasa імя Gagaryna, 2 магазіны, le club, бібліятэка, бальніца, apteka, amboulatoryya, l'école-jardin. Sur 03/10/2001 Sur тэрыторыі Tevel'skaga sel'skaga Saveta razmechtchany 21 est sérieux, try kalgasy, adzyalenne ptouchkafabryk і, дзейнічаюць dzve сярэднія і adna patchatkovaya l'école-jardin. Тэўлі — адзіная est sérieuse — tsentr sel'skaga Saveta, dze nyama syarednyaj les écoles. Chez Te¸lyakh — 4 магазіны, kafe, pochta, de rayon бальніца, apteka, vetoutchastak, tchygounatchnaya stantsyya. Chez Te¸lyakh prajyvae 618 jykharo ў chez 250 dvarakh. Est sérieuse — tsentr kalgasa імя Gagaryna.

Sur 16/12/2006 будынкі vykankama sel'saveta і адміністрацыі AAT “Te¸l і”, 3 магазіны, le club, бібліятэка, бальніца syastrynskaga doglyadou, amboulatoryya, apteka, l'école-jardin. Naselenyya les points de Tevel'skaga s/s, якія non існуюць abo ўвайшлі ў le stock іншых v±sak : Каленіца, Masty, Toul_tchy.

Тулічы
Starada¸nyaya сядзіба à la génération de Dzyakonsk_kh, potym ma±ntak pa janotchaj лін іі perajcho ў oui à la génération de TcHernya ў. Razmechtchana pour 2 km sur ¸skhod l'enfer de s. Te¸l_. Тулічы ¸perchynju zgadvajutstsa ў пісьмовых крыніцах près de 1563 Chez Aktse karale¸skaj рэвіз іі запісана, chto ў 1563 ma±ntak Toul_tchy me ў 20 valok vornaj зямлі і 18 valok zamkavaga au bois.

Захаваліся рэшткі au parc. Oui 1-er sousvetnaj vajny ici існава ў сядзібны la maison, le parc, sajalk і, gaspadartchyya paboudovy, brovar. Palats paboudavany pry Dzyakonsk_kh yachtche ў patchatkou XIX art. de Geta ў dra¸lyany adnapavyarkhovy boud'chak z aux Ghanéennes pa tsentry galo¸naga de la façade, sur якім ouzvychalasya la mansarde. Chez kantsy 2-ème sousvetnaj vajny palats ў sont brûlés partyzanam і, et brovar razabrany sur tseglou мясцовымі жыхарамі.

Paslya vajny le parc ў закінуты, patsyarpe ў вялікую la taille. Nyagledzyatchy sur bezgaspadarnasts', захаваліся drevastoj, pladovy le jardin, sajalka, ravy. TSentr au parc zaarany і sont occupés палеткамі myastsovaga kalgasa. Près du plan le parc mai la forme прамавугольніка, abmejavanaga z zakhadou і po¸natchy палеткамі myastsovaga kalgasa, z ouskhodou - pladovym aux jardins, z po¸dnya - darogaj. Le parc mai 2 palyany, absadjanyya ліпамі і грабамі. Près du parc rastouts' drevy myastsovykh parod : le chêne, le frêne, ліпа, tapolya, l'érable, le charme і інш. Sur mestsy spalenaga palatsa razraslasya plantatsyya bezou. Рэшткі au parc patraboujuts' ouzyatstsya sur ўлік і pad akhovou dzyarjavy.

Лiтаратура

1. Pamyats' : Гіст.-дакум. Khron_ka Kobrynskaga раёнa. — Mn. : BELTA, 2002.
2. Гісторыка-культурная spadtchyna Kobrynchtchyny/Addz. Les cultures de Kobr. rajvykankama; le stock. Ju.A.Barysjuk — Baranav_tchy:Baranav.ouzboujn. drouk., 2001.
3. «La révision de l'économie Kobryn fait en 1563 par l'inspecteur royal Dmitry Sapegoju». Vil'na, 1876.
4. Dakoumenty Kobrynskaga zanal'naga архіва
5. Les mémoires militaires du colonel général L.M.Sandalova "Éprouvé" — Moscou : la maison d'édition militaire du Ministère de la Défense de l'URSS, 1966.
6. Zamk і, palatsy, паркі Berastsejchtchyny KH — KHKH stagoddzya ў (гісторыя, stan, perspektyvy) / L. M.Nestsyarouk. — Mn. : BELTA, 2002.
7. “Skarbonka majgo au bord” (materyyal Tevel'skaj sel'skaj бібліятэк і)
8. “L'histoire k-z de Gagarine” (le document du Conseil d'administration de la société anonyme de type ouvert "Тевли")
9. A.Chougaj “le Mien rodny kout …” \\«Kobrynsk_ веснік» l'enfer 3 кастрычніка 2001
10. Y.Mazour «le Premier sang» \\"Respoubl_ka" l'enfer le 8 mai 2003

A¸tar : Zalyachtchouk Raman Vas_l'ev_tch

La disposition sur la carte


La navigation



Nos partenaires